Co je to svéprávnost?
Svéprávnost znamená, že člověk může právně jednat a zavazovat se k různým povinnostem, jinými slovy může tedy např. nakupovat nebo podepisovat smlouvy. Tento právní pojem zřejmě výstižněji charakterizoval předchozí termín způsobilost k právním úkonům.
Plnou svéprávnost člověk nabývá dovršením 18. roku života. Nezletilý starší 16 let může nabýt svéprávnost uzavřením manželství nebo nově podle občanského zákoníku též na návrh, který přezkoumá soud.
Právní osobnost a svéprávnost
§ 15
(1) Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.
(2) Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).
Právní jednání
Právní jednání nahradilo dřívější pojem právní úkon. Jedná se typicky o různé smlouvy, které uzavíráme, některé každý den, některé jen jednou za život (například nákup jídla, zařízení cesty vlakem, darování květin blízkému, prodej domu, nákup akcií).
§ 545
Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, ale i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.
§ 546
Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.
Co právním jednáním není?
Právní jednáním není například to, když se člověk prochází v parku, výchova dítěte, péče o vlastní osobu, barvení vlasů, výběr jídla a mnoho dalších věcí.
K jakým změnám zavedením nového občanského zákoníku došlo?
Během lidského života může nastat chvíle, kdy člověk není schopen uvážlivě rozhodovat a předvídat následky svého chování. Takováto situace může nastat např. v důsledku nějaké nemoci nebo po úrazu či po mozkové mrtvici. V zájmu jedince ovšem není automatické omezení svéprávnosti, s čímž nyní nový občanský zákoník počítá. Nový občanský zákoník totiž pro tyto situace zavádí nové instituty, které jsou méně omezující a použijí se před přistoupením k omezení svéprávnosti. Těmito instituty jsou předběžné prohlášení, smlouva o nápomoci, či smlouva o zastoupení členem domácnosti. Omezení svéprávnosti, kterého bylo dříve hojně zneužíváno, se použije jen jako krajní řešení.
Co se stalo s institutem zbavení způsobilosti?
Nový občanský zákoník zavádí pro pojem způsobilost nový právní termín svéprávnost. Podle nového občanského zákoníku již není možné člověka svéprávnosti úplně zbavit, soud může svéprávnost pouze omezit.
Osoby, které byly za účinnosti minulého občanského zákoníku zbaveny způsobilosti, jsou nyní omezeny na svéprávnosti tak, že stále mohou právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
V ČR je přes 35 tisíc lidí, kteří byli během účinnosti předchozího občanského zákoníku způsobilosti (svéprávnosti) zbaveni. Nyní budou muset soudy během následujících tří let všechna tato rozhodnutí o zbavení a omezení způsobilosti přezkoumat a vydat nová rozhodnutí, kde přesně stanoví, v jakém rozsahu je člověk omezen ve svéprávnosti.