Kdo může být opatrovníkem

Nová právní úprava klade důraz na maximální respektování vůle a přání osoby, a to jak při výběru osoby, která by se opatrovníkem měla stát, tak i při vymezování konkrétních kompetencí v případě opatrovníka bez omezení svéprávnosti. Dále zákon stanoví, že při výběru opatrovníka přihlédne soud i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a zároveň dbá výběrem opatrovníka, aby nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi.1 Obecně pak opatrovníkem může soud jmenovat osobu, která je způsobilá právně jednat a jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy opatrovance.

Zákon nově stanovuje pořadí pro výběr osob možného opatrovníka, kdy na prvním místě je osoba, kterou navrhl opatrovanec. Pokud to není možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, s dlouhodobým a vážným zájmem o opatrovance a schopností projevovat jej i do budoucna. A není-li ani toto možné, pak jinou osobu splňující podmínky pro ustanovení opatrovníkem. Tyto tři řešení spadají pod pojem tzv. soukromý opatrovník. Krajním řešením je pak tzv. veřejný opatrovník, který může být jmenován i bez svého souhlasu.2 Více o veřejném opatrovníku níže.

Soukromý opatrovník

Jak už bylo popsáno výše, je kladen důraz na maximální respektování vůle a přání osoby opatrovance. To se promítá i do výběru opatrovníka, kterým se stává osoba, kterou si v nejlepším případě zvolí sám opatrovanec, a to buď v rámci řízení, tak případně i v minulosti formou předběžného prohlášení týkající se opatrovníka. Taktéž to může být osoba, kterou jmenuje soud. Zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou. O jednotlivých možnostech v textu níže.

• Osoba určená v předběžném prohlášení

Pokud u osoby dochází k postupně se zhoršujícímu onemocnění ovlivňující její duševní schopnosti, schopnosti v rozhodování o svém životě a jeho důležitých aspektech, dle nové právní úpravy soud nejprve bere v úvahu, zda člověk učinil v minulosti předběžné prohlášení o tom, kdo se má v případě jeho nezpůsobilosti stát opatrovníkem. Je-li tato osoba způsobilá k výkonu opatrovnictví, soud ji s jejím souhlasem opatrovníkem jmenuje. Více k institutu předběžného prohlášení zde (odkaz).

• Blízká osoba

Pokud si člověk nezvolí opatrovníka a ani neučinil v minulosti předběžné prohlášení týkající se opatrovníka, případně navrženou osobu není z nějakého důvodu možné ustanovit, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o člověka s postižením dlouhodobý a vážný zájem, případně jinou vhodnou osobu (viz níže).

• Jiná vhodná osoba

Touto jinou vhodnou osobou se má na mysli osoba, která ačkoliv nemá blízký a důvěrný vztah s opatrovancem, je natolik důvěryhodná a má zájem opatrovnictví vykovávat. Jedná se o jeden z typů tzv. profesionálního opatrovníka, tedy odborníka vykonávajícího opatrovnictví. Touto osobou může být jak fyzická osoba, tak případně i právnická osoba (např. organizace poskytující sociální služby v komunitě, vzdělávací instituce, které se zabývají oblastí postavení osob se zdravotním postižením, další organizace bojující za práva osob s postižením, apod.). Pokud by bylo možné, aby se osoby, které by v budoucnu rády tímto způsobem pomohly osobám s postižením, mohly registrovat na soudu či například na místním úřadě, mohl by je pak soud jednoduše oslovit v situaci, kdy by nebylo jiné možnosti než využít veřejného opatrovníka. Před touto volbou by mohl dát přednost předem vybrané důvěryhodné osobě.

Tento institut však do našeho právního systému zatím zaveden není.

Veřejný opatrovník

Tento institut nový občanský zákoník zavádí pro případy, kdy není možné ustanovit opatrovníkem osobu blízkou či jinak vhodnou, ať už z důvodu, že nechce, tak i z důvodu, že žádná taková osoba neexistuje. Z toho je zřejmé, že je to až krajní možnost v hierarchii možných řešení. I proto zákonodárce stanovil, že veřejný opatrovník nemusí se jmenováním souhlasit. Jmenovaný veřejný opatrovník se tedy proti ustanovení opatrovníkem nemůže odvolat, ani se vzdát opatrovnictví. Způsobilost být veřejným opatrovníkem má obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu.3 Více by měl řešit připravovaný zákon o opatrovnictví.

Dále zákon výslovně vylučuje, aby bylo opatrovníkem jmenováno zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby (typicky Domov pro osoby se

zdravotním postižením nebo jiný poskytovatel sociálních služeb), případně osoba závislá na takovém zařízení. Těmito osobami měl zákonodárce na mysli zaměstnance v zařízení poskytující sociální služby. Je však třeba dbát i situací, kdy provozovatel zařízení a poskytovatel služeb jsou rozdílné subjekty. V případě, že by například sociální službu poskytovala osoba odlišná od provozovatele, byl by nepochybně střet zájmu i pro osobu poskytující službu a osoby na ní závislé.

Další opatrovníci

Kromě těchto výše zmíněných „řádných“ opatrovníků existují ještě i jiní opatrovníci, které zmiňujeme jen okrajově:

• Kolizní opatrovník

Pokud se zájmy opatrovníka a opatrovance dostanou do střetu, nebo pokud takový střet hrozí, nebo pokud jsou ve střetu zájmů osoby zastoupené stejným opatrovníkem, jmenuje soud kolizního opatrovníka. Jde zde např. o situace, kdy je opatrovníkem sourozenec opatrovance a oba budou vystupovat jako dědici ve stejném dědickém řízení, nebo pokud by chtěl opatrovník něco prodat či koupit od opatrovance. Jedná se zde o situace, které jsou dočasné, takže pominou a opatrovník bude moci nadále svoji funkci vykonávat.

• Procesní opatrovník

Soud jej jmenuje jen pro řízení u soudu, aby za něj činil procesní úkony a aby dbal zájmů posuzovaného. V řízení o ustanovení opatrovníka procesním opatrovníkem nemůže být člověk, který se má stát „řádným“ opatrovníkem.

• Dočasný opatrovník

Jinak tak prozatímní, krátkodobý opatrovníka. K ustanovení může dojít z důvodu obavy o zachování jmění či dalších zájmů posuzované osoby, a to pouze po dobu trvání soudního řízení. Dočasný opatrovník bývá jmenován tedy pro vyřízení jen jedné záležitosti. Soud jej jmenuje také pro zastoupení lidí, které nemůže najít, případně neví se, kde bydlí.

Více opatrovníků

Podle nového občanského zákoníku může mít člověk více opatrovníků, pokud je součástí zastupování také správa majetku. Může tak být jmenován opatrovník pro správu jmění, nebo jeho části, a vedle toho opatrovník pro osobní záležitosti. Zastupovat člověka před soudem může jen opatrovník pro osobní záležitosti. Opatrovníci mohou jednat samostatně nebo společně. Soud by měl v rozhodnutí vymezit rozsah práv a povinností každému opatrovníkovi. Potom mohou jednat samostatně. Pokud jmenuje více opatrovníků a nerozhodne, ve kterých záležitostech je každý z nich způsobilý právně jednat za opatrovance samostatně, jsou opatrovníci povinni jednat společně.